Zelený servis pro města a obce
Provádíme a zajišťujeme:
- Jednorázovou i pravidelnou údržbu všech druhů travnatých ploch
- Kosení trávníků se sběrem travní hmoty nebo formou mulčování
- Zakládání nových trávníkových ploch
- Extenzivní mulčování ruderálních porostů
- Svoz travní a dřevní hmoty a dalšího bioodpadu
- Pravidelný sběr a úklid listí
- Výsadbu stromů, okrasné výsadby a parkové úpravy
- Kompletní arboristické práce – veškerou údržbu dřevin, redukční a bezpečnostní řezy stromů
- Kácení stromů včetně kácení rizikových, pohotovostní výjezdy při pádech stromů
- Výstavbu, obnovu a následnou údržbu dětských hřišť a sportovišť
- Úpravu, obnovu a údržbu veřejných prostranství
- Úklid odpadu z komunikací a veřejných ploch
- Úpravu zelených ploch poškozených stavební činností
- Komplexní poradenství
- Návrhy optimálních řešení údržby a péče o veřejnou zeleň
- Zpracování rozpočtů, poradenství pro výběrová řízení a nákup komunální techniky
- Odborný dohled nad stavebními činnostmi ve vztahu k zeleni apod.
Důležitost veřejné zeleně v obcích
Veřejná zeleň patří ve správě obcí často k těm méně příjemným otázkám. Proč tomu tak je, je nasnadě. Jako nejčastější problém se uvádí věčný boj s nedostatkem financí. Je třeba si ale přiznat, že často také chybí koncepce péče o veřejnou zeleň nebo je o péči jako takovou malý zájem. A přitom udržovaná veřejná zeleň plní velké množství pozitivních funkcí.
Proč tedy pečovat o místní veřejnou zeleň?
- Reprezentativní úloha
Udržovaná veřejná zeleň spolu s udržovanou zástavbou plní tím, že je nejviditelnější, hlavní úlohu – reprezentativní.
Návštěvníci obce se musí spolehnout na to, co vidí. I v tomto případě platí zákon prvního dojmu a úsudku. Všechny další informace jsou doplňující a dotvářejí celkový názor na obec a její fungování.
Zkrášlení obce je přirozenou cestou, jak vyjít vstříc místním lidem a návštěvníkům a udržet o obci dobrý dojem. S tím souvisí i patřičná, nejlépe odborná údržba veřejné zeleně.
Péče o místní veřejnou zeleň je z tohoto hlediska stejně důležitá jako urbanistický rozvoj, např. zlepšování infrastruktury, výstavba kanalizace a čističek a spravování silnic. Úloha udržované veřejné zeleně je u nás bohužel ještě často podceňována a přínos, který i v tomto ohledu může pro obec mít, hluboce nedoceněn.
- Podpůrný vliv pro obecní samosprávu
Péčí o veřejnou zeleň, mimo další nutné aktivity, vyjadřuje vedení obce zájem o její rozvoj.
Vytváří také určitý standard úrovně toho, jak obec jako celek vypadá.
Lidé se spíš starají o své domy a zahrady a zvelebují je, když vidí, že se takto chová obec na veřejných prostorách a že je to tudíž nepsaným, ale nenápadně vyžadovaným standardem.
Na druhou stranu mají lidé možnost rychle ocenit, co pro ně vedení obce dělá.
- Očekávání občanů
Občané si přejí žít na hezkém, udržovaném a funkčním místě.
To je v podstatě to hlavní, co od obce očekávají. Jednotlivé provozní kroky jsou v kompetenci a na starosti těch, kteří jsou za vedení obce odpovědní. Občany zajímají zvláště výsledky.
- Kulturnost místa a rozvoj kultury
Ač dospělí lidé o výchově neslyší rádi, vzestupné i sestupné kroky v úrovni našeho projevu a kultury děláme celý život.
Nejsilněji na nás působí vše, co máme na očích, co vidíme a co si vzájemně potvrzujeme. To, na čem se shodneme, že je normální, pak určuje, jak žijeme – což může být plus stejně jako velký problém.
Prostředí kolem nás je přirozeně mocným nástrojem, jak viditelně na lidi působit a podprahově je „vychovávat“.
Neprojevovaný zájem o hezké, kulturní prostředí obce nemusí znamenat nezájem lidí jako takový. Často je to smíření se stavem věcí, čekání, až se něco stane, nebo hromadný nedostatek iniciativy. Skutečností je, že lidé, až na výjimky, rozvoj kulturního prostředí ocení. A znají-li důvody, rádi přispějí rozumným chováním k rozvoji a ochraně prostředí, v němž žijí.
- Vliv přírodního prostředí na duševní a fyzické zdraví člověka
Zeleň ve městech a obcích nemá jen okrasnou funkci, ale má také významný vliv na duševní zdraví a pohodu lidí.
Přírodní zeleň nutně potřebujeme k našemu životu – od neuvědomovaného, ale nutného barevného spektra, po odchyt prachových částic, výrobu vzdušné vlhkosti a nutného kyslíku.
I dnes přes velký technologický pokrok zjišťujeme, že zeleň je pro náš život nezbytná. Nemůžeme ji ničím nahradit. Například strom je fascinující ekologickou „továrnou“, která dokáže přeměnit látky pro člověka škodlivé na látky blahodárné. Stromy zdarma vyrábějí kyslík z oxidu uhličitého. Díky neustálému odpařování vody z listů zvlhčují vzduch. Tlumí hluk a zachycují prachové částice. Jeden statný buk ročně odebere více jak půl tuny prachových částic z ovzduší.
Některá současná architektonická, urbanistická a technická řešení vedou k řadě problémů v chování lidí a jejich duševním zdraví. Kromě životodárného významu zeleně je také důležité vhodné uspořádání prostředí vzhledem k jeho působení na lidi. Výzkumy potvrdily, že se zeleň výrazně podílí na pracovní výkonnosti a celkovém duševním a tělesném zdraví.
Existence a uspořádání veřejné zeleně podstatně ovlivňuje i sociální život a chování obyvatel.
Místo, kde je udržovaná zeleň, žije.
- Zeleň jako nutná a prospěšná součást krajiny
Zeleň je přirozeným původním prvkem krajiny.
Stavby a urbanistické vstupy do krajiny by měly rozumně respektovat sílu přírody a využívat ji k celkovému prospěchu.
Nejaktuálnějším a nejznámějším příkladem v České republice jsou protipovodňová opatření, která vycházejí z historických plánů obcí. Omezení neprodyšných ploch a výsadba stromů a keřů tak, aby přirozeně bránily nadměrnému nakupení nevstřebatelné vody, je snadná a účinná pomoc. Možností využití rostlin a dřevin, aby udržovaly prodyšnost půdy a současně ji zpevňovaly, je mnoho.
Přirozená rozmanitost krajiny je zajištěna nejen biodiverzitou, ale také její členitostí. Významné krajinotvorné prvky krajinu člení, krášlí a vytvářejí orientační prvky v přírodě. Dominantu v krajině tvoří nejen budova, kostel či zřícenina hradu, ale stejně tak i les, remízek, alej, sad či osamělý strom. Typickými historickými prvky české krajiny jsou stromořadí podél cest.
- Zachování původního rázu obce a místní flóry
Původní místní flóra je pokladem, o nějž je potřeba pečovat.
Z bezprostředního okolí měst a obcí postupně mizí luční trávy a barevné květy. Naopak přibývají rumiště zarostlá pleveli, množství neošetřovaných stromů a nevzhledných zákoutí. Památná místa jsou známa často jen starým generacím. To je běžný obraz, který současnosti ani budoucnosti neprospívá. Lidé si na zanedbaný stav rychle zvykají a zapomínají na to, jak to má vypadat ve své přirozené kráse a co pro místa kolem nás udělali naši předkové.
Zůstaňme u příkladu stromu. Některé obce, města i státy si do svého znaku symbolicky vybraly strom. Stromy se sázely na počest významných událostí. Označovala se jimi výjimečná, památná a významná místa, jako byla hranice pozemků, prameny, kapličky či kříže. Ke stromům, stejně jako k přírodě, měli lidé mnohem uctivější vztah. Vážili si jich jako starých moudrých lidí, ctili je pro jejich sílu, velikost a krásu. Ovocné stromy na zahradách a v sadech měli jako členy rodiny.
Pro nás je to dnes již nepředstavitelné. O to více bychom se měli zamyslet nad naším velmi předmětným vztahem, který k přírodě a veřejné zeleni máme.
Význam a přínos veřejné zeleně
Význam a přínos veřejné zeleně je možné posuzovat na základě dvou kritérií – kvality a kvantity.
Nespornou úlohu mají oba přístupy. Tou hlavní by měla být vždy kvalita. Na základě určení jejího rozsahu a podoby by pak měla přijít na řadu kvantifikace. Obrácený postup, byť bývá běžnou praxí, se z dlouhodobého hlediska nevyplácí.
Kvalitativní význam a přínos veřejné zeleně byl rozebrán v předcházející části. Z uvedeného je zřejmé, že kvalitativní stránka významu a přínosu místní veřejné zeleně se všemi jejími aspekty a dopady je pro celou obec a její vývoj zásadní.
Bez uvědomění si důležitosti tvorby místní veřejné zeleně je starost o ni spíše nevítanou nutností, dělanou rychle a na oko.
Koncepce péče o veřejnou zeleň v obci
Z dlouhodobého hlediska je vhodné, aby byl vypracován koncept revitalizace, tvorby a údržby místní veřejné zeleně.
Než vytvořit plán krátkodobého charakteru, kterým se řídí aktuální vedení obce, je vhodné se zaměřit spíše na jasnou dlouhodobou koncepci, v jejímž rámci se budou moci představitelé obce realizovat a plynule na sebe ve svých volebních obdobích navazovat.
Uznávaným standardem je inventarizace veřejné zeleně nebo také pasport veřejné zeleně, někdy označovaný jako zelený pasport. Celkový pasport měst a obcí zahrnuje aktuální stav a plány v dopravě, výstavbě, infrastruktuře a veřejné zeleni. Zdokumentování a propojenost jednotlivých systémových částí obce je důležitá pro uvážlivé plánování.
Je na zvážení, zda se vydat plně standardizovanou cestou – inventarizace nebo zeleného pasportu – nebo vytvořit vlastní jednodušší koncepci pro obecní využití.
Nastavení vhodné péče a finančního rozpočtu
Pro to, aby práce spojené s tvorbou a údržbou veřejné zeleně mohly probíhat systematicky, kvalitně a za dobrých finančních podmínek, je potřeba ve spolupráci s odborníky sestavit alespoň základní plán obnovy a péče o veřejnou zeleň v obci.
Systematický přístup dokáže zajistit finanční úspory a ucelený charakter prací.
Profesionální přístup dokáže eliminovat zbytečné kroky a s nimi spojená poškození a výdaje.
Kvalitní přístup dokáže zhodnotit potenciál místa a udržet jej pro další generace.
Co pro vás můžeme udělat?
- Sestavit základní plán prací s veřejnou zelení v obci
- Sestavit koncepci péče o veřejnou zeleň v obci
- Sestavit inventarizaci či pasport veřejné zeleně v obci
- Sestavit plán obnovy historických a významných míst v obci
- Zajistit kompletní realizaci plánů a projektů
- Zajistit údržbu obecních prostranství, veřejných míst a veřejné zeleně
- Zajistit osvětu občanů (formou zpravodaje, článků, seminářů apod.)