Historické a církevní objekty

Přirozený význam zeleně v lidském životě

Přirozené a přirozeně působící prostředí je pro člověka blahodárné. Svěží zeleň a rozkvetlé květiny pozitivně ovlivňují náladu a stav duše. Čistota vzduchu bohatého na kyslík je existenčně nutná pro tělo. Příjemný stín a vánek vyhledávají maminky s dětmi a staří lidé. Ti často vzpomínají na to, jak se místa kolem nich měnila, co všechno v nich a s kým prožili. Zvláště stromy jako tiší pozorovatelé pamatují historii, kterou my lidé procházíme.

Vliv přírodního prostředí na duševní a fyzické zdraví člověka

Zeleň na veřejných místech splňuje především okrasnou funkci, ale má také významný vliv na duševní zdraví a pohodu lidí.

Přírodní zeleň nutně potřebujeme k našemu životu – od neuvědomovaného, ale nutného barevného spektra, po odchyt prachových částic, výrobu vzdušné vlhkosti a nutného kyslíku.

I dnes přes velký technologický pokrok zjišťujeme, že zeleň je pro náš život nezbytná. Nemůžeme ji ničím nahradit. Například strom je fascinující ekologickou „továrnou“, která dokáže přeměnit látky pro člověka škodlivé na látky blahodárné. Stromy zdarma vyrábějí kyslík z oxidu uhličitého. Díky neustálému odpařování vody z listů zvlhčují vzduch. Tlumí hluk a zachycují prachové částice. Jeden statný buk ročně odebere více jak půl tuny prachových částic z ovzduší.

Některá současná architektonická, urbanistická a technická řešení vedou k řadě problémů v chování lidí a jejich duševním zdraví. Kromě životodárného významu zeleně je také důležité vhodné uspořádání prostředí vzhledem k jeho působení na lidi. Výzkumy potvrdily, že se zeleň výrazně podílí na pracovní výkonnosti a celkovém duševním a tělesném zdraví. Existence a uspořádání veřejné zeleně podstatně ovlivňuje i sociální život a chování obyvatel.

Místo, kde je udržovaná zeleň, žije.

Zeleň jako přirozená a prospěšná součást krajiny

Zeleň je přirozeným původním prvkem krajiny.

Stavby a urbanistické vstupy do krajiny by měly rozumně respektovat sílu přírody a využívat ji k celkovému prospěchu.

Nejaktuálnějším a nejznámějším příkladem v České republice jsou protipovodňová opatření, která vycházejí z historických plánů obcí. Omezení neprodyšných ploch a výsadba stromů a keřů tak, aby přirozeně bránily nadměrnému nakupení nevstřebatelné vody, je snadná a účinná pomoc. Možností využití rostlin a dřevin, aby udržovaly prodyšnost půdy a současně ji zpevňovaly, je mnoho.

Přirozená rozmanitost krajiny je zajištěna nejen biodiverzitou, ale také její členitostí. Významné krajinotvorné prvky krajinu člení, krášlí a vytvářejí orientační prvky v přírodě. Dominantu v krajině tvoří nejen budova, kostel či zřícenina hradu, ale stejně tak i les, remízek, alej, sad či osamělý strom. Typickými historickými prvky české krajiny jsou stromořadí podél cest.

Úcta k přírodě a zachování původního rázu prostředí

Původní místní flóra je pokladem, o nějž je potřeba pečovat.

Mnohé obce, města i některé státy si do svého znaku symbolicky vybraly strom. Stromy se sázely na počest významných událostí, označovala se jimi výjimečná místa, lidé je sázeli u pramenů, na hraničních územích, u Božích muk, křížů, kapliček a památných kamenů. Ke stromům, stejně jako k přírodě, měli lidé mnohem uctivější vztah. Vážili si jich jako starých moudrých lidí, ctili je pro jejich sílu, velikost a krásu. Ovocné stromy na zahradách a v sadech měli jako členy rodiny.

Pro nás je to dnes již nepředstavitelné. Rychle si zvykáme na zanedbaný stav našeho okolí a zapomínáme na to, jak mají místa vypadat ve své přirozené kráse a co pro ně udělali naši předkové. O to více bychom se měli zamyslet nad současným velmi předmětným vztahem, který k přírodě a zeleni máme.

Kulturní zeleň jako součást architektury

Už sama úcta k přírodě a veškeré zásahy do ní jsou projevem lidské kultury a vyspělosti. Všechny postoje, které k přírodě jako společnost máme, mají kulturní základ. Ideální je, když je naše kultura kultivovaná a ctí přírodní krásu, chrání památky z minulosti pro další generace a pečuje o své okolí tak, aby mu to prospívalo.

Pod výrazem kultura si většinou představíme objekty naší kulturnosti, které prošly tvůrčí, odbornou a uměleckou aktivitou.

Zahradní a krajinná architektura je dokonalým příkladem toho, že i bujná příroda se dá snoubit s estetickými hodnotami lidské společnosti. Stěží bychom si uměli představit, že by příroda byla omezená na louky a háje daleko za městy. Naopak očekáváme zelené oázy parků a veřejných zahrad v rušných městech, abychom se v nich zastavili a odpočinuli si. Očekáváme, že krásná stavba bude doplněna krásnými květinami a upravenou zelení.

Je to kultura, co v nás vytváří očekávání.

Kultura a kulturnost místa

Kdybychom si položili otázku, zda v historii existovaly stavby, jejichž součástí by nebyla zeleň, asi bychom ve výčtu zůstali jen u vojenských zařízení. Naopak všechny stavby, které měly sloužit lidem a případně ještě povznášet duši a ducha, byly udržovanou zelení a květinami přímo obklopeny. Je to jistě díky tišivému a povznášejícímu vlivu, který harmonicky sladěné rostliny na člověka mají.

I vyobrazení ráje jsou líbivá zeleň a barva květů sama!

Ano, můžeme říci, spolu s mnoha klasiky, že harmonie rostlin a míst tříbí ducha. Kultivované kulturní místo dokáže zklidnit a vyladit na míruplné naladění. To se dále projevuje v lidském chování, v rozvoji kultury jednotlivých lidí i celých komunit.

Tvůrci krásných starých historických zahrad a parků si toto plně uvědomovali. Věděli, že nejsilněji na nás působí vše, co máme na očích, co vidíme a čehož se stáváme součástí.

Prostředí kolem nás je mocným nástrojem, jak viditelně na lidi působit a jemně je vychovávat. Neprojevovaný zájem o hezké, kulturní prostředí nemusí u lidí znamenat nezájem. Často je to spíše smíření se stavem věcí, čekání, až se něco stane, nebo nedostatek iniciativy pro změny.

Reprezentativní úloha

Udržované stavby doplněné udržovanou zelení plní svou viditelností a majestátností reprezentativní úlohu.

Návštěvníci se musí spolehnout především na to, co vidí. V případě reprezentativnosti platí zákon prvního dojmu a úsudku dvojnásob. Další informace mají doplňující charakter a dotvářejí celkový názor.

Zkrášlení místa je přirozenou cestou, jak vyjít vstříc místním i návštěvníkům a udržet o sobě dobrý dojem. S tím souvisí i patřičná, odborná péče o zeleň.

Očekávaná péče

Péče o věci, majetek a zeleň má více rozměrů, než se na první pohled zdá.

Vedle nutnosti udržovat majetek ve funkčním a ideálně i reprezentativním stavu hraje roli také psychologický rozměr péče samotné. Podle péče o svůj majetek lze předpokládat také míru zájmu o lidi, kontakt s nimi a péči o ně.

Péčí o zeleň vyjadřuje majitel nemovitosti mimo jiné i zájem o její rozvoj a o rozvoj aktivit, které jsou v ní pořádány. Návštěvníci mají možnost rychle ocenit, co pro ně daná instituce dělá a jak moc jsou její aktivity důležité i pro ni samotnou.

Genius Loci sakrálních míst a památek

Sakrální místa a památky nesou ve větší než běžné míře to, čemu se říká Genius Loci.

Genius Loci znamená v překladu z latiny ducha místa. Duch místa vždy vyjadřuje určitou posvátnost, která je v něm cítit a kterou lidé vnímají. Genius Loci vzniká dlouho, působením několika sil – dokonalé architektury a zahradní architektury, krásné, udržované zeleně, milých lidských setkávání a postupným vznikem skutečného Ducha místa, který v něm žije.

Místa, která mají svého Genia Loci, poznáme snadno. Cítíme se zde velice příjemně. Zaujmou nás výjimečnou atmosférou. Lidé sem rádi chodí. Bývají místem setkávání. Vytvoření krásného zákoutí se stromy, květinami, zelení, praménkem vody, pítkem a lavičkou má nejen smysl estetický, ale i společenský a duchovní. Jde o krásu a harmonii, kterou se rozhodneme dát nějaké lokalitě. Rozhodujeme o tom, zda ono místo ožije. A když ožije a žije, přitahuje nás svou vlídností, laskavostí a klidem.

Většinu těchto božsky čistých míst se zelení vytvořili naši předkové. My se o toto bohatství s větší či menší úctou a péčí staráme. Bývají to parky, obory, aleje, stromořadí, zahrady, sady, upravená prostranství či ošetřené památné stromy.

Genius Loci je nesen počinem člověka, který se rozhodne vybudovat pro sebe a příští generace něco nového, krásného a trvalého.

Sakrální místa a památky mají díky svému poslání a atmosféře k získání a vytvoření Genia Loci ještě o poznání blíže.

Specializovaná péče o zeleň

Výjimečná místa potřebují výjimečnou péči.
Všechna místa ale potřebují zájem, nadšenou aktivitu a odbornou, specializovanou péči.

  • Důraz na kvalitu

Význam a přínos zeleně a veřejné zeleně je možné posuzovat na základě dvou kritérií – kvality a kvantity.

Nespornou úlohu mají oba přístupy. Tou hlavní by měla být vždy kvalita. Na základě určení jejího rozsahu a podoby by pak měla přijít na řadu kvantifikace. Obrácený postup, byť bývá běžnou praxí, se z dlouhodobého hlediska nevyplácí.

Kvalitativní význam a přínos zeleně byl nastíněn v předchozí části. Z uvedeného je zřejmé, že kvalitativní stránka významu a přínosu zeleně se všemi jejími aspekty a dopady, je i pro církevní a historické objekty velmi důležitá.

  • Koncepce péče o zeleň

V péči o zeleň se potkávají dva přístupy – obnova nebo údržba toho, co je právě potřeba nebo na co jsou aktuálně finance, a plánovaná koncepce obnovy a údržby zeleně, realizovaná po částech podle dostupných financí.

První přístup většinou řeší akutní problémy a potřeby. I přesto, že to není optimální, je možné tímto způsobem vyřešit nárazové práce, které se dělají jenom jednou nebo jednou za několik let.

I u menších prací je ale vhodné, aby vycházely z plánované koncepce obnovy a údržby zeleně objektu. Tento systematický přístup k péči o zeleň je nutností zvláště u specifických objektů. Je to jednak proto, aby byl zdokumentován a zachován původní charakter objektu a jeho zeleně, a proto, že s obnovou a péčí o zeleň je potřeba počítat dlouhodobě.

Jasná koncepce obnovy, revitalizace, tvorby a údržby zeleně církevních a historických objektů udrží charakter místa a pomůže vyvarovat se zbytečných, nevhodných kroků.

  • Odborná dokumentace a vypracování koncepce péče o zeleň

Základem pro sestavení koncepce péče o zeleň církevních a historických objektů je důkladná odborná práce s historickými materiály, se současným stavem místa, s jeho potenciálem a možnostmi a s přáními klienta.

Samozřejmou součástí pro nás je spolupráce s odborníky z řad našich oborů. Odborníci pro zahradnickou a krajinnou architekturu a arboristé jsou součástí našeho vlastního pracovního týmu. Externě spolupracujeme s dendrology, botaniky, architekty zabývajícími se restaurováním historických památek, s památkáři, historiky, stavebními inženýry a dalšími.

  • Optimalizovaná péče o zeleň a finanční rozpočet

Na základě odborných dokumentací a posudků a vypracované koncepce obnovy a údržby zeleně objektu je možné:

    • Stanovit plán prací zohledňující zvolený časový rámec
    • Rozlišit místa intenzivní a extenzivní obnovy a údržby
    • Pracovat od nejpotřebnějších míst postupně k celkovému výsledku
    • Navrhnout optimalizovanou péči o zeleň
    • Sestavit optimalizovaný finanční rozpočet

Systematický přístup dokáže zajistit finanční úspory a ucelený charakter prací. Profesionální přístup dokáže eliminovat zbytečné kroky a s nimi spojená poškození a výdaje. Kvalitní přístup dokáže zhodnotit potenciál místa a udržet jej pro další generace.

Fotogalerie